Příslušenství spalovacích turbín

    Mezi nezbytné příslušenství pro běh turbíny je řídící elektronika. Na začátku mých pokusů jsem experimentoval s amatérskou elektronikou (byl to v podstatě jen SS regulátor s nastavitelným spožděním). Ale jak jsem rychle začal tak jsem rychle skončil. Turbína se musela startovat ručně a řízení bylo abnormálně hrubé a nespolehlivé. Takže jsem to zahodil a začal znovu a tentokrát pořádně. Kontaktoval jsem firmu ProJET - výrobce profi řídících elektronik. Nastínil jsem moji situaci a setkal se se vstřícností v čechách nevídanou. Již za několik dní jsem si odvážel kompletní elektroniku - k vyzkoušení (nakonec jsem jich koupil několik, protože jsem od výrobce dostal výbornou cenu - jednalo se o starší model).

    Součástí elektroniky je:

     základní jednotka (ECU),

     rozvodná deska (ke které se připojuje terminál nebo lze připojit na počítač) - na rozvodné desce je také tlačítko, kterým lze před startem zaplavit čerpadlo a hadičky

    Senzory - jedná se o senzor teploty a o senzory otáček

    Terminál - kterým se nastavují parametry pro start a běh turbíny

    Pro napájení používám 8mi článek 1700scr (většinou s ním dovažuji letadlo a nemusím mít strach pokud se vybije pod určitou úroveň). Samozřejmě lze použít 2-3 články Lipo. Každopádně by baterie měly být "tvrdšího" charakteru, protože při staru je z nich odebíráno až 30A (žhavení,startér a popř.kerosinový start). Pro Vaši představu si můžete prohlédnout návod k této elektronice, kde je pěkně znázorněno celkové zapojení.

    Další nezbytné příslušenství je čerpadlo, které se stará o dopravu paliva z nádrže. Turbína je v podstatě řízena pouze dodávkou paliva. Elektronika řídí otáčky čerpadla neuvěřitelně přesně (přírůstky napětí jsou po 0.01 V). Startovací napětí, kdy čerpadlo začíná pracovat je cca 0.2 - 0.25V. Čerpadlo musí zrychlovat a zpomalovat plynule (vše lze nastavit v elektronice) jinak hrozí zaplavení nebo zhasnutí turbíny.

    Na začátku opět probíhaly pokusy s různými čerpadly. Různé samo-domo, z ostřikovačů favorit atp. Fungovalo to, ale chyběla tam jedna věc - přesnost a opakovatelnost. Pro běh na zkušebním stojanu to vyhovovalo, ale použít toto v modelu bych se bál. Nakonec jsem zakoupil vysoce kvalitní zubové čerpadlo spec. vytvořené pro modelářské turbíny od firmy MTH. Cena dost vysoká, ale čerpadla fungují dodnes bez jediné závady. Vyrábí se hned několik typů pro různě výkonné turbíny. Důležité je zvolit správný typ. Se slabým čerpadlem nedosáhnete potřebného výkonu a silným budete mít problém s přechody a startováním. Zvolil jsem verzi pro 90N turbíny s motorem třídy 280.

    Pokud chcete umístit turbínu dovnitř modelu, budete potřebovat tahovou rouru. Ta odvede horké plyny z modelu bezpečně ven. Základním materiálem pro její výrobu je nerezový plech o síle 0.15mm. Ten je skroužený a bodově svařený. Tato trubka by se měla směrem dozadu mírně zužovat, ale jen asi o cca 5mm. Její délka je také limitující. Pokud např. použijete rouru o délce do 25 cm, dá se dokoce docílit zvýšení celkového tahu (roura není přímo na výstupní trysce, ale cca 3.5 cm za ní a dochází k přisávání sekundárního vzduchu). Hraniční délka je okolo 50cm. Nad tuto délku již dochází ke snižování tahu.

    Okolo tahové roury musí být ještě jedna. Ta zajišťuje přijatelnou teplotu na povrchu (udržíte na ní ruku za chodu). Mezi těmito dvěma trubkami je mezera, kterou proudí vzduch a tím pádem dochází k ochlazování. Já tyto trubky dělám z hliníkového plechu o síle 0.2mm.